L Á S K A

Když někoho milujeme, vidíme věci, které nikdo jiný nevidí. Říká se, že láska je slepá. Ne, láska otevírá oči. Muž, který miluje ženu, ji shledává podobnou bohyni.  Mýlí se snad? Zdánlivě ano. Ale doopravdy, pokud někdo zveličuje vlastnosti toho, koho miluje, činí tak proto, že  ho vidí takového, jaký byl, když ho stvořil Bůh na začátku a jaký bude na konci své evoluce, když se znovu vrátí do lůna Věčnosti.   

   Člověka vždy zajímala láska: co znamená, jaký má dosah, jaká je její hloubka a především jaký je její vztah ke štěstí. Láska a štěstí jsou úzce spjaté. Jako by člověk, když najde lásku, našel současně i štěstí.

 Hledání ztracené jednoty, pocit vytržení nebo estetická vášeň jsou motorem, který pohání lidskou bytost, aby se hnala za tím, co nemá.

Starodávní filozofové říkali, že člověk hledá to, co nemá, a že miluje to, co mu chybí. Jelikož se cítí být neúplný, tíhne k tomu, co považuje za důležité, aby se mohl cítit plně lidský ve své celistvosti.

Láska ve své podstatě není jen vztah s určitou osobou. Jestliže člověk miluje pouze jednu osobu a je lhostejný ke zbytku svých bližních, jeho láska není úplná, nýbrž je to jistý druh symbiotického vztahu nebo rozšířeného sobectví. Přesto většina lidí předpokládá, že lásku utváří objekt, a ne vlastnost. Věří, že milovat je snadné a že těžké je najít vhodný objekt k milování nebo k tomu být jím milován.

Tento postoj by se dal srovnat s člověkem, který chce malovat, ale místo toho, aby se tomuto umění učil, si myslí, že musí čekat na vhodný objekt a že dokáže báječně malovat, až ho najde.

Spřízněnost duší

Platón tvrdí, že před mnoha tisíci lety, když prvotní Bůh stvořil naše univerzum, se začaly dělit duše lidí, až tisíce a tisíce duší začaly obývat Zemi. Tyto duše, které se rozdělily, cítí, jako by něco ztratily, jako by každé z nich chyběla druhá polovina. Tak se zrodilo pojetí duší dvojčat a lásky jako potřeby, kterou my lidé všichni cítíme v hledání toho, co kdysi bylo naši součástí, ale nyní to nenacházíme.

Láska není ničím větším ani menším než hledáním ztracené jednoty, harmonie na základě protikladů a podobností. Protikladů proto, že všem nám chybí polovina; podobnost je dána duchovní spřízněností, která byla příčinou, že kdysi dvě duše byly jednou, a proto se musí znovu najít. My však používáme stejná slova pro všechny úrovně: když mluvíme o mystickém vytržení, o estetickém nadšení nebo o touze, kterou cítíme, protože chceme vědět více a proniknout do mystéria Přírody. Láskou je i množství stavů hnutí myslí, lásky nebo náklonnosti k jiným lidem, jistému městu, domu, knize, zvířeti.

Láska bezpodmínečná

Jejím základem je rovnováha a jednotnost (nikoliv dualita). Je přítomna v nitru člověka,  v jeho srdci a  duši a obsahuje všechny energie, které člověk potřebuje ke svému životu i pro život ve vztazích, společnosti.. Naplňuje člověka štěstím a Láskou zevnitř .

Jemně a citlivě druhým nabízí Láskyplné energie místo vnucení, vtlačení a nechává druhé si svobodně vybrat a rozhodnout. Nenutí, nepožaduje, nemanipuluje, nekritizuje, neponižuje, neutlačuje, nevtlačuje, nepodřizuje, neobelhává, nezrazuje ... Nezná nenávist, zlobu, závist, podvod, slávu na úkor druhých ..., neubližuje, nezraňuje a neusmrcuje... Dává šanci každému se projevit dle jeho potřeby a pomáhá mu projevit jeho pravé vnitřní bytí.

Bezpodmínečná Láska má vysoké vibrace, silnou, nádherně čistou energii, která pomáhá člověku zpracovávat a odstraňovat programy, principy, vzorce..., tedy vše, co je příčinou jeho potíží, problémů, i nemoudrosti a nepochopení, občas i některých nemocí.

Pro člověka je velmi prospěšné učit se žít Bezpodmínečnou Láskou, Jejíma očima se dívat na okolní svět - bez jakýchkoliv iluzí a zaslepení, prostřednictvím Její moudrosti poznávat jakékoliv záměry, snahy, cíle, které jsou negativně zištné.

Žije-li Bezpodmínečnou Láskou, dokáže pochopit příčiny svých nesnází, zklamání, bolestí v lásce a dokáže změnit svůj život. Bolestivá láska je vždy láskou podmínečnou...

Bezpodmínečnou Láskou je třeba žít, zasloužit si ji, protože nikdo jiný ji člověku nesnese do klína, ani ho láskou nenaplní zvenčí.

DEJTE LÁSKU NEJPRVE SAMI SOBĚ A PAK SE VÁM JÍ DOSTANE DOSTATEK I ZVENČÍ .